72024   Borovkov - Florov I-207/3

72024 - product detail - click to image to close window


Česky:

Konstruktéři Aleksej A. Borovkov a Ilja F. Florov, členové Polikarpovovy konstrukční kanceláře, vypracovali v roce 1937 svůj samostatný projekt experimentálního letounu vedený pod číslem 7211 (No.7211). V projektu zamýšleli spojit obratnost a vysokou ovladatelnost dvojplošníků s velkou rychlostí jednoplošných letadel. Projekt 7211 byl navržen jako letoun malých rozměrů s dvojicí samonosných křídel (bez vzpěr a výztuh) s pevným kapotovaným podvozkem, poháněný motorem M-85. Charakteristická byla pro něj otevřená pilotní kabina umístěná těsně před svislou ocasní plochou. Prototyp letounu No.7211 byl zalétnut 1.6.1937 a vyznačoval se vysokými výkony, maximální rychlostí 416 km.h-1 v 5000 m a počáteční stoupavostí 18 m.sec-1. Byly objednány tři další prototypy s označením I-207/1 s motorem M-62, I-201/2 s motorem M-63 v krytu NACA a I-207/3 se zatahovacím podvozkem, který se stejným motorem dosahoval rychlosti 486 km.h-1. V roce 1940 byl postaven ještě letoun I-207/4 se zakrytou kabinou, motorem M-63P v aerodynamičtějším krytu s velkým kuželem a třílistou vrtulí. V říjnu 1940 byl I-207/3 zkoušen jako střemhlavý bombardér se dvěma pumami FAB-250 zavěšenými pod spodním křídlem, osvědčil se, nebyl však vyráběn v sérii pro nedostatečný dolet. V témže roce byly na I-207/3 zkoušeny také náporové motory DM konstruktéra Merkulova.

English:

In 1937 designers Aleksei A. Borovkov and Ilyia F. Florov, members of the Polikarpov Design Bureau, elaborated their own independent project of an experimental aircraft registered under No.7211. In this project they intended to combine maneuverability and high controllability of biplanes with high speed of monoplanes. The No.7211 project was designed as the small dimensions aircraft with a pair of cantilever wings (without struts and braces), with a non-retractable in-hood type undercarriage, powered by the M-85 engine. It was characterized by an open pilot's cockpit located close in front of a tail fin. The No.7211 aircraft prototype performed its maiden flight on June 1 st 1937 and proved its high performance - maximum airspeed 416 km per hour in 5000 m altitude and 18 m per second rate of climb after take-off. Three other prototypes were ordered, marked as I-207/1 with the M-62 engine, the I-207/2 with M-63 engine inside the NACA cowling, and the I-207/3 with the retractable undercarriage which reached airspeed 486 km per hour with the identical engine. In 1940 one aircraft more was built, the I-207/4 type with the cockpit canopy, the M-63P engine inside the more aerodynamic cowling with big propeller hub spinner and the three-blade propeller. In October 1940 the I-207/3 was tested as the dive-bomber with two FAB-250 bombs hung below the lower wing. It proved successfully, but it was never manufactured in lots because of its insufficient operation range. In the same year also Merkulov's DM ram-jet engines were tested on the I-207/3.

Technická data a výkony:

Rozpětí křídla: 7,00 m
Délka trupu: 6,34 m
Nosná plocha: 18,00 m2
Maximální rychlost: 486 km.h-1
Dostup: 10 200 m

Technical specificatons an performances:

Wing span: 7,00 m
Fuselage length: 6,34 m
Wing area: 18,00 m2
Maximum speed: 486 km.h-1
Ceiling: 10,200 m

 

MADE IN CZECH REPUBLIC